Skip to main content

zavařeniny: zavři strachy do sklenice


Pozvánka na vernisáž Zavařeniny

Ve spolupráci se studentskou organizací Studium Artium vás srdečně zveme na vernisáž vytvořených zavařenin, která proběhne 19. 3. 2025 od 17:00 v univerzitním infocentru UPoint.
 
Přijďte si prohlédnout jedinečné vizuální interpretace emocí a obav zachycených v uzavřených sklenicích. Výstava vznikla jako výstup Wellbeing workshopu, který je součástí cyklu Wellbeing akcí Oddělení studentských záležitostí UP, zaměřeného na posilování technik duševní hygieny.
 
Těšíme se na vás!

Workshop zavařeniny

Máš nějaký strach, emoci, myšlenku či jinou příšeru, co ti nedá pokoje? Pronásleduje tě pocit nedostatečnosti, strach o celý svět, FOMO, neustálé pochyby nebo pocity „měl*a bych?“ Zkus je s námi zavařit!
 
Talentovaný Palacký ve spolupráci s projektem Zavařeniny pořádají stejnojmenný Wellbeing workshop. Lektorka Lucie Sedláčková, autorka komiksu Zavařeniny zaměřeného na destigmatizaci duševních obtíží, se tvorbě věnuje od roku 2020. Workshop provede účastníky metodou izolace a pojmenování negativních emocí, které pomáhají nahlédnout problém zvnějšku a přistoupit k němu racionálněji. Reflexí procesu provede terapeut Martin Fülep.
 
Kapacita workshopu je již naplněna.

Našel jsi zavařeninu! 🫙

Jaké strašáky v ní vidíš? Jsou to pochyby, strach z neznámého, nebo něco úplně jiného? Každá zavařenina ukrývá emoci, která si zaslouží pozornost.

Více o projektu Zavařeniny:

Facebook


Lucie Sedláčková

je autorkou projektu Zavařeniny, který si umanul pojmenovávat a vynášet na světlo to, co lidé nechávají ve stínu. Naše psychické problémy, duševní trápení a veškeré patálie, které nám umí hlava vytvořit. Lucie pracuje tak, že si vybere určité téma, to pak přiblíží komiksovým příběhem a na závěr přidá dané téma v podobě démona neboli „zavařeniny“. Jakmile je démon pojmenovaný a má podobu, může se v zavařovací sklenici umístit do duševní spižírny. V té máme každý plejádu démonů = témat, která nás více či méně v životě navštěvují, trápí a ovlivňují. Když se je rozhodneme zavřít do sklenice a nenechat se jimi ovládnout, je ten život o něco lehčí. 

Lucii ke tvorbě dovedly vlastní psychické problémy, které sahají do dětství a které se v dospělosti transformovaly do poruchy osobnosti. Z diagnózy se stala inspirace a hnací motor projektu Zavařeniny.

 

Rozhovor s autorkou:

Jaké negativní emoce a stavy vaše tvorba zaznamenává?

Pocity méněcennosti, stavy vyhoření, ten nepříjemný pocit po sexuální narážce, kolektivní frustraci nebo strach, tendenci vztahovat na sebe cokoli z okolí a brát to osobně, potřebu se srovnávat s okolím nebo sebe-sabotážní návyk, který nám nedovolí hnout se z místa.

Jak může být proces „zavařování“ užitečný?

Když „tu věc“, která vás trápí nebo snad přímo ovládá, pojmenujete, dá se s ní najednou lépe pracovat. Oddělí se od vás – nejste to vy, je to „to téma“, vzorec, problém nebo diagnóza. Některým těmto démonům už nemusíte věnovat pozornost skoro nikdy a některé se pravidelně vrací a cyklí. I to je v pořádku, každý má toho svého démona, který dominuje a zkouší to. Důležité je mu zase ukázat jeho místo.

Čím se ve Vaší tvorbě inspirujete? Jde o autobiografické příběhy nebo i zážitky lidí okolo Vás? 

V posledním roce mě inspirují osobní témata, která se po sdílení na Instagramu stanou kolektivními a lidé mi posílají na dané téma svoje příběhy, které pak můžu zpracovat. Nebo si dám přímo cíl, např. chci zpracovat téma toxicita na pracovišti. Oslovím fanoušky a ti mi často naposílají spousty osobních příběhů, které pak přetvořím do komiksu. Baví mě obojí.